Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Věnováno psím kamarádům, kteří nás již opustili a odešli

 do psího nebe..

---------------------------------------------------

ASTA

Dnes 28.března 2007 uběhly přesně dva roky od doby, kdy mě a Meggy(GR) opustila naše nejlepší kamarádka na čtyřech tlapkách, která mě i Meggy vychovala, byla s námi po celou tu dobu co jsme rostly, naučila nás mnoho věcí a udělala z nás to, co jsme..  Tímto bych tedy chtěla na Astu zavzpomínat a podělit se o tyto vzpomínky s vámi…

Obrazek

      

       Byly mi teprve čtyři roky, když můj bratr si domu v plátěné tašce přivezl krásné malé vlkošedé psí miminko.. Je to už 12 let, ale já si pořád živě pamatuji ten pohled na to malé štěňátko co koukalo z tašky, když bratr přijížděl s ním na kole, jak poprvé ochutnala granulky v novém domově a jak jsme si hrály..

       Astu vycvičil můj bratr a když jí byly tak 4 roky a mě 8 let, z ničeho nic se ve mně ocitla

ohromná láska ke psům, která ve mě stále přetrvává až do teď.. Více sem se začala o Astu starat, chodila jsem s ní na procházky, krmila jsem jí, kartáčovala,… Společně s Astou jsme objevovaly svět a Asta ze mě dělala čím dál většího milovníka psů..

       Časem sem si začala říkat, že bych si chtěla také vycvičit svého vlastního psa a s Astičkou jsem si pořídili další kamarádku a to právě fenečku goldíka Meggy.. Tehdy bylo Astě již 8 let a mě akorát 13.. S Meggy jsem se opravdu začala věnovat výcviku a chodila jsem od jejích pěti měsíců s ní na cvičák. Teď jsem chodila s oběma holkama na dlouhé procházky při kterých jsem skupinově trénovala za pomocí Asty poslušnost.. Meggy se od Asty rychle učila.. Byly super dvojka.. Asta Meggy velmi rychle přijmula za svou a jakmile se na procházce k nám přiblížil nějaký pes a chtěl se kámošit, Asta byla v pozoru a nedala dopustit na Meggy ..

       Takhle krásně jsem se měly celé dva roky… Celý den sem byla s holkama a jen na cvičák sem si brala jenom Meggy.. Jednou ale když jsem se s Meggy vracela domu, bylo mi divné, že Asta jako obvykle nestojí u vrat a nevrtí ocáskem.. ,,Dobře, tak třeba spí nebo vyvádí nějakou lumpárnu na zahradě“ sem si řekla a šla jsem na zahradu.. Ano Asta již stála připravená za rohem, ale hned jak jsem jí viděla, věděla jsem, že není něco v pořádku.. Stála přikrčená, hlavu až skoro u země a křečovitě zatočený ocas svěšený mezi zadní nohy… Ihned jsem na ní laskavě promluvila a řekla jsem jí ať si lehne aby si ulevila.. .Ale nemohla.. Všechno jí bolelo a ona sotva udělala pouhý krok…

       Chvilku sem přemýšlela nad tím co by jí mohlo být a myslela jsem že je otrávená, tak jsem jí nechala ohřát mléko, abych vyvolala zvracení, ale nic.. Nechtěla se napít ani samotné vody… Zavolala jsem tedy našeho veterináře a s tím jsem se domluvila, aby zajel co nejrychleji k nám domu neboť přesun do ordinace byl vcelku nemožný.. Mezitím než veterinář přijel, dala jsem Astu do tepla a celou domu tam byla s ní.. Tam se mi podařilo, aby si sama lehla, ale jen na chvíli.. Veterinář pak zjistil, že Asta má zánět žaludku  a náběh na zánět dělohy.. Měla i teplotu a tu jsem jí musela několikrát za den měřit a volat pak veterináři, jak je na tom.. Píchnul jí pár injekcí a řekl, čím jí máme krmit.. Astě se asi po dvou hodinách stav zlepšil a dokázala i déle ležet.. Začala ale pít velké množství vody a každých 15 minut se musela dojít vyčůrat.. Takhle to trvalo týden, než Asta dokázala zase čileji běhat a hrát si s Meggy.. Občas se jí to ale vrátilo a jeden týden byla víceméně v pohodě a druhý týden jí bylo zase zle a měla křeče…

       Tohle trvalo 3 měsíce… Pak Asta začala hárat a byla v pohodě, tak jsem si říkala že to už snad bude lepší.. Akorát byly Velikonoce a celá naše rodina se sešla s příbuzenstvem, tak se slavilo.. Asta i Meggy ležely u nás, zatím co my jsem se bavily… Po chvíli jsem šla ale s bratránkem domů do pokoje, tak jsem se tam se všemi rozloučila, pohladila jsem si Meggy a pak sem šla dát ještě jedno pohlazení Astičce.. V té době jsem ale nevěděla, že to bude poslední pohlazení, které mi Asta oplatí svým nádherným pohledem… Opět před sebou vidím, jak zavírám dveře té místnosti ve které se tak slavilo a vidim Asty oči, kterými na mě kouká.. O ty krásné oči jsem přišla pouhým zavřením dveří… A teď začalo odpočítávání posledních chvil… Byla jsem první, kdo z té místnosti odešel.. První s kterým se Asta rozloučila.. Já první a Meggy poslední…

       Ráno mě vzbudil hlas babičky a taťky.. Babička taťku budila, ale já nevěděla proč.. Ale ležela jsem dál a ještě jsem spala.. Za chvíli šel ale někdo ke mně do pokoje.. Byl to taťka a šetrně mi řekl, ať zavolám veterináře… Okamžitě jsem se ho zeptala ,,Co je Astě??!“ a on chvíli mlčel a pak řekl, že je nejspíš mrtvá…..

       Rychle jsem vstala a taťka pak volal veterináři.. Ještě než přijel, taťka mi řekl, že nechá na mě, jestli chci jít teď ven a nebo raději zůstat doma.. Já v ten moment nevěděla, tak aniž bych odpověděla, taťka odešel ven čekat na veterináře… Nakonec jsem zůstala doma.. Z okna jsem jen viděla tu mou kamarádku.. Nehybně ležela u boudy a ,,spala“.. A Meggy… ta ležela kousek od ní a čekala, až se Asta vzbudí… Ale už se nikdy nevzbudila….

Obrazek

 

     Od té doby se mi často stává, že při některé činnosti na zahradě najednou ucítím jednu vůni… A ihned si vzpomenu, od kut tuhle vůni znám… Je to vůně toho malého štěňátka v tašce, které pak baští z hliněné misky své první granulky ve svém domově…

--------------------------------------------------

LILLY

Lilly se na svět dostala dne 28.10.2006....

...za svůj krátký život...

..toho udělala strašně moc..

..a to hlavně pro 6 letého klučíka s mentální retardací..

Obrazek

Není to tak dávno, když sme se těšily naší novou psí kamarádkou, která byla pořízena hlavně pro malého Dominika.. Dominik a Lilly se brzy staly obrovskými přáteli. Lilly, aniž by na tuto terapii byla nějak připravována, dokázala mnohem víc, než jiní psi. Dominika naučila hodně věcí jako například, aby se nebál tmy když usínal, zlepšila jeho motoriku, inspirovala ho a on pak dokázal vymýšlet delší věty, když plakal Lilly ho dokázala povzbudit a rozveselit a neustále mu nosila hračky aby si s ní hrál.. Dominik byl díky ní ohromně šťastný a plný života a oplácel jí to svou láskou k ní..

Obrazek

Lilly ale jak postupně rostla, tak již ve čtyřech měsících začala mít obrovské problémy se zadníma nožičkama a nemohla pomalu ani stát.. Na RTG jí zjistili značnou deformaci kyčelního kloubu a Lilly měla DKK 4+, její kyčelní kloub nebyl o kostní hlavně a kyčelní jamce, ale spíše o kosti, která byla opírána o vazivo a to Lilly moc bolelo a trápilo.. Dva měsíce se jí všichni snažili pomoci, ale bohůžel bezvýsledně.. Dne 7.5.2007 v 16:20 proto bylo její trápení usnadněno a Lilly usla a odešla navždy do psího nebe...

Obrazek

Je tu nyní ohroné smutno a prázno... A Dominik mlčky doufá, že se ještě vrátí a čeká na ní.. Když věděl, že Lillinka je na tom špatně, říkal, že jí dá svoje nožičky, hlavně aby Lilly byla s ním.. Teď už jen volá její jméno... Lilly.. Lilly.... Lilly....

Lillynka bude na vždy v našich srdcích a nikdy na ní ani na její činy nezapomeneme.. Udělala toho pro Dominika hodně..

---------------------------------------------

ANITKA

Anita Black Modrý Iris

Článek o Anitce napsala majitelka Aneta

O Anitce

Anita Black Modrý Iris byla trikolorně zbarvená fena,která se narodila dne 4.3.2000 feně,která má jméno Omega Modrý Iris a psovi Montymu Modrý Iris v Chovatelské stanici paní Miroslavy Kratochvílové Modrý Iris v Českých Budějovicích.

Anitka  měla těžký život,nebot vystřídala mnoho majitelů.Ted už byla ale u nás a tak tomu bude v našich srdcích napořád!

Anitka byla velmi citlivá, hodná, krásná ( fyzicky i duševně :), radostná, láskyplná a vyjímečná fena. Bohužel nebyla moc temperamentní, protože se u ní vyskytla dysplazie kyčelního kloubu a tak nemohla moc běhat, protože ji ty klouby bolely. Jinak to ale byla kolie se vším všudy, kterou bych za nic,ale opravdu za nic nikdy nevyměnila. Mám ji totiž moc moc ráda!

Obrazek

Obrazek

Anitka zemřela dne 2.1.2008 nejspíše infarktem, který byl způsoben bázlivostí z petard.

V mém srdci ale zůstane navždy.